Po období, kdy vinou pandemie nemoci Covid-19 došlo k téměř naprostému útlumu aktivní činnosti naší organizace jak na poli sportovním, tak na poli společensko-kulturním, přinesl rok 2022 určitý návrat do normálu. Nebo tedy spíše do abnormálu – ve spolupráci s děvčaty z Dámského klubu jsme mj. uspořádali prozatím asi rekordní počet událostí.
V únoru, tj. de facto bezprostředně po uvolnění značné části do té doby trvajících zdravotnických omezení, jsme se (patrně všichni ještě s trochou nejistoty) vrhli na konání tradičního plesu, který se tentokrát uskutečnil za hudebního doprovodu kapely PHOENIX. Nutno říct, že byť šlo letos o jediný ples, který se v minulém roce u nás v obci konal, účast 150 lidí se řadí spíš k těm podprůměrnějším. Každopádně věřím, že kdo přišel, nelitoval. Tedy vyjma druhého dne ráno…
Období velikonočních svátků jsme se výjimečně a po dohodě s našimi kolegy od SDH pokusili zpestřit každoročně konaným dětským karnevalem, který jsme uspořádali na Bílou sobotu. Vzhledem k následným veskrze pozitivním ohlasům a k počtu jak dětských, tak dospělých účastníků si myslím, že jsme i při organizaci této pro nás nevšední akce obstáli. Velikonoční neděle se následně nesla ve znamení prvního Jarmarku, který jsme spolu s veškerým posezením situovali do sokolovny. Nutno říct, že na to, že i zde šlo z naší strany o lehký krok do neznáma, se i díky účasti 11 prodejců celá událost poměrně nadstandardně vydařila. Organizačně celý víkend zaštítila Martina Nováková.
V červnu loňského roku nás, jako každé tři roky, čekala volební valná hromada, na které došlo k obměně cca poloviny osazenstva sokolského výboru. Tento den jsme (s přihlédnutím ke stoletému výročí Sokola ve Výčapech) zároveň využili k poděkování některým funkcionářům, kteří práci pro nás věnovali mnoho a mnoho let. V této souvislosti bych rád všem dosavadním členům výboru, kteří se v něm z různých důvodů rozhodli dále nepokračovat, poděkoval za jejich úsilí, které pro udržení a rozvoj naší jednoty vynaložili.
Červenec byl, vlastně jako vždycky, měsícem tradičním. Vše odstartovalo pouťovým víkendem, konkrétně dětským dnem, konaným v sobotu odpoledne v areálu u MŠ. Myslím si, že tuto akci opravdu umíme. Také si na ní dáváme každoročně záležet. Bohužel letos do té doby hojné množství návštěvníků rozehnala v druhé polovině odpoledne bouřka. Celý den pak vyvrcholil pouťovou zábavou konanou večer za doprovodu skupiny Delta. Účast byla i vzhledem k počasí opět podprůměrná, nicméně na spotřebě alkoholu se tento faktor nikterak negativně neprojevil a legrace byla značná. Neděle se následně nesla v duchu každoročního dopoledního vyhrávání po vsi konaného v doprovodů sokolských krojů a trnavských Sedláčků. Vše bylo opět v areálu MŠ zakončeno odpoledním posezením s živou hudbou a občerstvením. Zkrátka hezký víkend.
Hned následující týden jsme uspořádali již 22. ročník tradičního fotbalového turnaje mužů, a to za účasti družstev domácích, Sokola Jamné, Rozsoch a Sokola Hrotovice. I přes hezké počasí a slušnou diváckou podporu však domácí tým tento rok na první místo nedosáhl a putovní pohár si odvedlo mužstvo Rozsoch. Tak snad příště…
Začátkem měsíce září jsme se konáním nohejbalového turnaje pokusili oživit akci konanou v některých dřívějších letech. Počet přihlášených týmů určitě pozitivně překvapil a minimálně v roce 2023 tak daný turnaj určitě opět bude. Samozřejmě pokud bude ještě více účastníků, jedině lépe.
Poslední říjnový víkend byl z naší strany věnován pro změnu opět akci nesportovního rázu. V sokolovně se uskutečnila Retro zábava, kterou, pokud jde o hudební produkci, provázel DJ. Tato akce je pro mne osobně v letošním roce asi největším zklamáním, avšak ne vzhledem k tomu, že by byla „odfláknutá“. Naopak – pokud jde o výzdobu sokolovny či oděvy všech zúčastněných, člověk až žasl, co vše lze doma i po těch všech letech najít a jakou práci si s tím dokážou lidé dát. Nicméně účast 70 lidí je opravdu nevalná…
Poslední událostí loňského roku pak byl znovu Jarmark, konaný však tentokrát s vánočním nádechem. Co je v daném směru pozitivní, je to, že okruh návštěvníků se nám oproti Velikonocům nesnížil a účast, resp. zájem prodejců, dokonce narostl. V tomto ohledu zde vidím určitý dobrý příslib do budoucna.
Pokud jde o sportovní činnost, nutno podotknout, že základem naší organizace byl v uplynulých letech vždy především fotbalový oddíl. Dále u nás působí i oddíl ledního hokeje a samozřejmě oddíl všestrannosti. Velice mě mrzí, že i přes prostory a vybavení, kterými disponujeme, se doposud stále nepodařil znovu „nastartovat“ oddíl stolního tenisu. Zároveň je pro mě zarážející, že řada z bývalých hráčů raději dojíždí do vedlejších vesnic, než aby se pokusili oživit svůj mateřský klub. Zvlášť v situaci, kdy u nás vlastně nic nechybí; stačí to „jen“ pořádně zorganizovat…
V případě našich fotbalistů je situace naštěstí poněkud jiná. Mužstvo mužů se na jaře letošního roku prezentovalo (pravděpodobně i vlivem obměny na trenérském postu) diametrálně odlišným obrazem hry než na podzim roku předminulého, o výsledcích ani nemluvě. Odměnou jim v tomto směru budiž konečné 6. místo s tím, že většinu bodů do tabulky získali právě v rámci jarní části sezóny. Na úspěšný první půlrok obdobně navázala i podzimní část stávajícího ročníku, kdy mužstvo (pod vedením Lukáše Jelečka jakožto kapitána) pokračovalo ve svých zlepšených výkonech a výsledcích. Nicméně zároveň je nutno podotknout, že se klukům se svojí výkonností stále nepodařilo dostat na úroveň, kterou bychom od nich očekávali. Nevyhnuli se ani řadě herních a výsledkových výpadků – bohužel s především papírově slabšími soupeři. I díky těmto okolnostem (dále samozřejmě i vinou značného počtu zraněných) se náš tým aktuálně nachází až na 4. místě. Cíle bychom měli mít a máme samozřejmě vyšší.
Radost nám všem dělá i naše mládež. Po letech útlumu se, zdá se, konečně povedlo početně stabilizovat mužstvo mladších žáků (utvořené z dřívější starší přípravky). Kluci se nám v této sezóně odvděčují výbornými výsledky, díky kterým jim v tabulce aktuálně patří 3. příčka. Je vidět, že je fotbal baví. Obdobným způsobem funguje i naše fotbalová miniškolička, u níž je v brzké době i reálný předpoklad jejího zařazení do kategorie mladších přípravek. V tomto ohledu bych rád poděkoval všem trenérům a ostatním, kteří se snaží mládežnický fotbal ve Výčapech ve svém volném čase udržet a ideálně ho i dále rozvíjet.
Naše nesportovní a nekulturní činnost se pak v loňském roce nesla především v duchu jednoduchých oprav a přípravných prací. Značné množství času jsme věnovali zdokonalení naší interní administrativy, a to především s ohledem na množství nových a nových předpisů a pravidel, které se na nás v této době neustále chrlí. Dále bychom byli rádi, aby rekonstrukcí a nadstavbou kabin práce na zdokonalování našeho fotbalového areálu neustaly a tento měl možnost se i nadále rozvíjet – kupříkladu vybudováním o něco lepšího zázemí pro naše fanoušky. Navíc je zde třeba, již jednou pro vždy, dořešit drobné majetkové nesrovnalosti s některými vlastníky okolních pozemků. Zcela samostatnou kapitolou je pak rekonstrukce budovy sokolovny, u níž lze celý proces ve zkratce popsat jako běh na hodně dlouhou trať. Byť základní dokumentaci máme připravenou, co se samotného (avšak v celém procesu naprosto nezbytného) poskytnutí dotace týká, musíme se v tomto směru obrnit trpělivostí. Dnešní doba a stav veřejných financí obdobným projektům zrovna dvakrát nenahrává…
Kdybych měl vše shrnout, řekl bych, že toho v loňském roce nebylo málo, ba právě naopak. Nicméně je potřeba si říct, že to, že uplynulá léta výčapský Sokol přestál víceméně bez úhony, považujme za úspěch; ne v každé obci totiž měli to štěstí. Faktorů, díky kterým se to povedlo, bylo více a asi nemá cenu je zde nějak podrobně rozvádět. Nicméně rád bych v této souvislosti poděkoval především obci Výčapy, panu starostovi Voltrovi a všem ostatním zastupitelům (ať již bývalým či současným) za neustálou podporu. Dále děkujeme ZD Výčapy, spol. AGRIMEX a ADW, pánům Kuchařovi, Pléhovi, Kodrlovi a Moldovanovi a stejně tak i všem ostatním sponzorům, kteří jsou ochotni a schopni i v této době něco postrádat ve prospěch někoho/něčeho jiného. Děkujeme ostatním místním organizacím za spolupráci, našim fanouškům za podporu a návštěvníkům našich akcí za účast na nich. Ani toto totiž už v dnešní době bohužel není samozřejmostí… V neposlední řadě si pak poděkování zaslouží i každý, kdo je ochoten čas od času být jedním z výše uvedených faktorů tím, že pro TJ Sokol Výčapy, resp. pro sportovní a kulturní život v naší obci, obětuje část svého volného času, a to v nejrůznějších formách či pozicích.
Závěrem bych pak moc rád poděkoval svému předchůdci, panu Dolákovi, a to za vše, co za ta dlouhá léta (především, ale nejen) pro sport a speciálně pro fotbal u nás udělal. Troufám si říct, že bez jeho přispění bychom jej zde na takové úrovni neměli. A je otázkou, jestli vůbec na nějaké…
Do nového roku přeji všem hlavně hodně zdraví.
Martin Král, starosta TJ